Evropští občané dnes žijí ve světě „pervazivních výpočtů“, kde téměř každá věc je schopna provádět výpočty. Nepochybně víc než kdy jindy jsou výpočetní zařízení všudypřítomná a vzájemně propojená a vykonávají různé úkoly téměř bez lidského zásahu.

Velikost těchto „pervazivních výpočetních“ sítí se značně zvětšuje, stejně tak jako rozmanitost výpočetních zařízení, a to jak na úrovni čipu (vícejádrové a rekonfigurovatelné architektury), tak na systémové úrovni (distribuované výpočty). Se zvětšujícím se oborem jejich potenciálních aplikací výpočetní zdroje vyžadují větší flexibilitu a škálovatelnost, aby byly schopny plnit různé požadavky uživatelů.

Do roku 2020 budou architektury vestavěných výpočetních prostředků velmi složité, hlavně díky konvergenci technologií vysoce výkonných počítačů s technologiemi vestavěných výpočetních prostředků, vzniku nových hardwarových technologií a konečně znásobení počtu heterogenních výpočetních zařízení.

Cílem projektu AETHER je ukázat, že samoadaptující se výpočetní architektury mohou být mocným nástrojem k současnému vyřešení hlavních problémů pervazivního počítání. Hlavními úkoly projektu AETHER je studium, vyhodnocování a návrhy nových výpočetních architektur pro řešení nejnáročnějších vestavěných aplikací období příštích 10 a více let.

Konkrétně se projekt AETHER bude zaměřovat na řešení problémů spojených se škálovatelností výkonu a technologie, zvyšováním složitosti a programovatelnosti budoucích vestavných výpočetních architektur zavedením technologie samoadaptace do výpočetních prostředků. Konsorcium projektu AETHER bude studovat a navrhovat samoadaptující se síťové entity (SANE), které jsou založeny na architekturách s rekonfigurací výpočtu, a jejich dopad na různé úrovně řetězu výpočtů, jako například pracovní prostředí, metody a nástroje programování a návrh aplikace. Potenciální výhody navrhovaného přístupu budou ohodnoceny a ověřovány ve spolupráci s průmyslovými partnery na reálných aplikačních scénářích.